Jak syndrom dráždivého tračníku souvisí s jídelníčkem?

Syndrom dráždivého tračníku není zánět ani vřed, a proto se na žádném snímku neukáže. Jde o funkční poruchu, kdy střevo reaguje citlivěji a pracuje nepravidelně: bolí břicho, nadýmá se, střídá se průjem se zácpou. Jídelníček potíže nevyvolává, ale umí je zhoršit i zmírnit. Následující otázky vedou od diagnózy přes potraviny, které potíže často spouštějí, až k tomu, kdy má smysl sáhnout po složitějších úpravách stravy a s kým je dělat.

Co diagnóza vlastně znamená?

Lékaři mluví o syndromu dráždivého tračníku, když se bolest břicha opakuje a souvisí s vyprazdňováním nebo se změnou charakteru stolice, a to po delší dobu. Podle převažujícího problému se rozlišuje forma s průjmem, se zácpou a smíšená. Diagnóza se stanovuje po rozhovoru, vyšetření a vyloučení jiných nemocí, které se mohou projevovat podobně. Žádný jediný test ji sám nepotvrdí. Potíže mohou kolísat, někdy ustoupí na měsíce a pak se vrátí, často v období stresu nebo po infekci.

Typické je, že potíže ustoupí po vyprázdnění střeva a zhorší se po jídle nebo při napětí. Syndrom je častější u žen a obvykle začíná v mladším až středním věku. Neznamená poškozené střevo ani se nemění ve vážnější nemoc. Diagnózu proto neberte jako ortel, ale jako pojmenování problému, se kterým se dá dlouhodobě pracovat úpravou režimu, spánku a stravy.

Proč nejdřív k lékaři a až potom ke změně jídla

Podobné příznaky mají celiakie, zánětlivá střevní onemocnění nebo nesnášenlivost laktózy. Vyřadíte-li z jídelníčku lepek ještě před vyšetřením celiakie, můžete výsledky zkreslit. Hned k lékaři patří krev ve stolici, nechtěný úbytek hmotnosti, horečka, noční bolesti břicha, chudokrevnost nebo první potíže ve vyšším věku. U těchto příznaků se nečeká, zda je zlepší dieta.

Které potraviny potíže často zhoršují?

Spouštěče jsou u každého jiné, ale některé se opakují. Velké a tučné porce zvyšují střevní pohyby. Kofein a alkohol dráždí citlivé střevo. Sladidla na bázi sorbitolu a xylitolu, obsažená třeba v žvýkačkách, mohou způsobit nadýmání a průjem. U některých lidí vyvolávají plynatost luštěniny, cibule, česnek a syrová zelenina. Jiným vadí mléčné výrobky nebo pšenice. Neznamená to, že je všechno z této řady nutné vyřadit. Smysl má ověřit, které potraviny vám skutečně vadí, a ostatní si nechat.

Citlivost se navíc mění. Co vám vadí v týdnu plném stresu, můžete o dovolené bez potíží sníst. Jeden špatný den proto nic nedokazuje a vyřazování potravin podle jediné příhody vede ke zbytečně chudému jídelníčku. Sledujte i způsob jídla: spěch, velké porce a jídlo ve stoje zhoršují potíže často víc než konkrétní potravina.

Jak si vést potravinový deník

Nejlevnější nástroj je sešit. Dva až tři týdny si zapisujte, co jste snědli a vypili, v kolik hodin, jaké potíže přišly a jak jste spali nebo jak vás zatěžoval stres. Teprve z opakování poznáte souvislosti: třeba že bolest nepřichází po jedné potravině, ale po velkém jídle pozdě večer. Deník také ušetří čas u nutričního terapeuta, který se z něj dozví víc než z jakékoli vzpomínky.

Kdy přijde na řadu dieta s omezením FODMAP

FODMAP je skupina zkvasitelných sacharidů, které střevo hůř vstřebává a které mohou zvyšovat plynatost. Jde o časově omezený postup: několik týdnů se tyto potraviny omezují, pak se postupně vracejí a sleduje se, které potíže vyvolají. Dlouhodobé a přísné vyřazování může ochudit jídelníček a střevní bakterie. Nezačínejte proto sami podle seznamu z internetu, ale s nutričním terapeutem a po konzultaci s lékařem.

Typickými zdroji FODMAP jsou cibule, česnek, luštěniny, jablka, hrušky, med, mléko a pšenice, ale seznamy se liší a zahrnují i méně očekávané potraviny. Vycházejte proto z aktuálního seznamu, který vám předá terapeut. Fáze návratu je stejně důležitá jako omezení, protože právě z ní zjistíte, co snášíte, a můžete jíst bez zbytečných zákazů.

Režim, pití a stres

Pravidelná jídla v klidu, dobré žvýkání a dostatek tekutin pomáhají víc než pokusy se zázračnými potravinami. U zácpy se osvědčuje postupně zvyšovat vlákninu a pít, u průjmu naopak hrubou vlákninu přechodně omezit. Pohyb, spánek a práce se stresem patří k léčbě stejně jako strava, protože střevo a nervová soustava spolu úzce souvisejí.

Léky na zácpu, průjem nebo křeče mohou pomoci, ale volí je lékař nebo lékárník podle převažujících příznaků. Samoléčba projímadly nebo přípravky proti průjmu bez porady často potíže jen zhorší. Stejně opatrní buďte u bylinných čajů a doplňků slibujících rychlou úlevu.

Časté otázky

Je syndrom dráždivého tračníku nebezpečný?

Sám o sobě ne, nezvyšuje riziko vážných střevních nemocí. Může ale výrazně zhoršit kvalitu života. Příznaky, které do popisu nezapadají, jako je krev ve stolici nebo hubnutí, ale vždy patří k lékaři.

Musím vyřadit lepek?

Ne automaticky. Nejdřív je třeba vyloučit celiakii vyšetřením, dokud lepek jíte. Teprve potom má smysl s odborníkem posoudit, zda vám pomůže jeho omezení.

Pomáhají probiotika?

Někomu mohou pomoci, jiným ne, a účinek závisí na konkrétním přípravku. Zeptejte se lékaře nebo lékárníka, zkoušejte jeden přípravek po dobu několika týdnů a sledujte, zda se potíže mění.

Zdroje

• Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav